Vysoké Tatry
No co k tomu říct? Tatry mám moc rád. Co jsem v nich prožil, to se nedá ani vypovědět. Tentokrát k nám však byly nemilosrdné. Nebo už nemám tu páru, abych to dal? To spíš. Ty hory tam, na slovensko-polské hranici, jsou pořád stejně krásné, rozmarné i marnivé. Nakonec, co je jim do lidí? I když jsem měl dojem, že ta nejvyšší (tedy ten Gerlach) je o pár milimetrů nižší, než když jsem se z ní (z něj) naposled díval dolů – to byl rok 1982 . Ale dokázat to neumím. Nahoře jsem teď nebyl.
Pro přiblížení je tu tenhle balíček fotek, pršelo, padal sníh a namrzalo to místy. Povedla se nám Velká Svišťovka, pak ještě víc Priečné sedlo a na Rysy už jsem to „zabalil“. A dobře jsem udělal. Bouřku na skále, už jsem zažil … a je to zážitek, který mi není netřeba opakovat.
